Co s sebou
VYBAVENÍ (celoročně):
- batůžek s prsním popruhem
- do baťůžku: náhradní ponožky/punčochy, kalhotky/slipy, kapesníky, malou skládací karimatku nebo podložku, pláštěnku, dopolední a odpolední svačinu v krabičce a pití (v zimě v termosce nebo v termoobalu), reflexní vestu
- spacák nebo deku pro odpolední odpočinek, karimatku + polštářek (popřípadě plyšáka na odpočinek)
- do spacáku na odpočinek v zimě termoprádlo (v teplejším období pyžamko)
- bačkůrky na přezutí do maringotky
OBLEČENÍ:
Celoročně
- taška s náhradním oblečením (zůstává v lesním klubu): bunda, mikina, tepláky, punčocháče (v zimě), ponožky, kalhotky/slipy, triko s krátkým/dlouhým rukávem, gumáky
Prosíme o průběžnou kontrolu věcí a jejich doplňování.
Léto
- pevná obuv (otevřené sandály jsou nevhodné)
- triko s krátkým/dlouhým rukávem, tepláky, mikina, šusťáková bunda
- v případě mokra - nepromokavé svrchní kalhoty
- pokrývka hlavy
Zima
- triko s dlouhým rukávem - funkční spodní vrstva (vlna, hedvábí, syntetické materiály)
- mikina - střední, zateplovací vrstva (fleece, vlna)
- bunda+oteplovačky/kombinéza - svrchní, izolační vrstva, nepromokavá a větruodolná
- ponožky, rukavice (jedny náhradní v baťůžku), nákrčník/šála, čepice/kukla
- pevná nepromokavá obuv
Dodatek k zimnímu oblečení, převzato z https://www.lesnims.cz".
Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení"
Cibulový systém
Během celého roku je uplatňováno tzv. "cibulové vrstvení". V zimě má být spodní vrstva hřejivá, tedy ideálně vlna (pokud ji děti snesou) nebo funkční prádlo. Obě varianty mají tu výhodu, že i když se dítě potí, prádlo hřeje dál. Následují podle potřeby další 1 až 3 vrstvy, které opět hřejí a zároveň izolují (což je výhodou cibulového vrstvení oproti jedné silné vrstvě, která snadněji profoukne a nevytváří meziprostory udržující stabilní teplotu). Pro zahřátí se vedle vlny také velmi hodí fleece. Poslední nezbytnou vrstvu do mrazu představuje ochranný mastný krém na obličej a na ruce.
Vrstvení je stejným způsobem uplatněno i na nohy. Svrchní kalhoty by měly být v první řadě vodotěsné. Bunda by měla být teplá a prodyšná. Pokud padá déšť se sněhem, má nepromokavost přednost, děti tedy často nosí zateplené pláštěnky. V nich se ale velmi rychle přehřívají. Při vrstvení oblečení je také třeba myslet na to, aby nebránilo dětem v pohybu. Obvykle se nedoporučuje nosit kombinézu, či kalhoty s laclem. Na druhou stranu - pokud si děti hrají ve sněhu, má kombinéza své výhody a je-li dítěti teplo, krátká chvilka vyvětrání a rychlý návrat k pohybu nezpůsobí promrznutí.
Záludné maličkosti
Během mrazivého větrného dne rychle pocítíme, kde má oblečení skuliny, kudy může mráz či sníh proniknout. Častým problémem je přechod bot a kalhot. Řešením je buď guma na okraji nohavic přetažená přes podrážku bot nebo návlek podobný tomu, co mají běžkaři, který přechod zvenku překryje a utěsní. Také při volbě rukavic je třeba myslet na jejich propojitelnost s bundou - nejsnadněji se manipuluje s rukavicemi podobnými lyžařským palčákům. Nevhodné jsou prstové a krátké rukavice. Na dobu oběda se hodí náhradní rukavice s odklopitelnou špičkou chránící holé prsty. Rukavice do lesa by v každém případě měly být nepromokavé a hřejivé (s kožíškem nebo fleecem uvnitř). Poslední skulinou v oblečení může být šála a čepice. Zde se velmi dobře hodí kukla doplněná šálou.
Další záludností jsou různá zapínání a zipy. Děti by měly zvládat jejich otevírání a zavírání samy. Nejen proto, že dvě paní učitelky stráví mnoho času, když mají každé dítě vyprostit z bundy či obléknout, ale také proto, aby si dítě mohlo pocit tepla regulovat samo v průběhu dne.
Článek o vybavení i s příklady vydal Svět outdooru.